Jdi na obsah Jdi na menu
 

Labrador sraz Meziříčko květen 2008

24. 5. 2008
Ferdův camp
Obrazek

Obrazek

Již v zimě se rozvířily vody ohledně jarního srazu labradorů. Mezi účastníky se hlasovalo o místě konání a vyhrálo, nám známé, Meziříčko v termínu 16.5. - 18.5. 2008 s tématem westernu a názvem Ferdův Camp.
 

FOTKY

FOTKY IVANA

 
Seznam účastníků ...
Dana a Zdeněk + 1 ( Kuzmík, Beník), Litomyšl
Jana a Karel ( Sam, Roza, Ferda) , Praha

Lenka a Jirka ( Danny) , Brno

Martin ( Bára), Luštěnice

Bohunka a František ( Charlie) Jeníkovec

Zuzana + 1 ( Fady ), Benátky nad Jizerou

Zuzana ( Jessy) , Praha

Hanka a Aleš ( Anne, Daisy a Ava) Brno

Alena a Jaroslav ( Molly, Glorie) Praha

Kateřina + 1 ( Sára ), Hradec Králové

Hanka + 1 ( Andy) , Praha

Jana a Robert ( Sára , Niki) , Brno

Blanka a Michal ( Bára) Brno

Pavla a Tomáš ( Endy ), Brno

Pája (Buddy), Praha

Zuzka a Míra ( Denny) , Běstvina

Jana + 1 ( Kettynka) , Děčín

Markéta + 3 ( Adélka), Olomouc

Ivana + 1 (zlaťák Monty) , Praha

Michal (Beruška), Praha

Radka ( Tara) , Praha

Markéta ( Gába), Praha

Petr + 1 ( Olli) , Zásada

Zuzka ( Sárka) , Brno

Katka ( Elis) ,

Honza + 1 (Brita), Brno


A teď už nechám vyprávět holky .....

V pátek se panička zdržela v práci a navíc nebyla sbalená. Páníček už čekal doma, tak dojel sám nakoupit, aspoň mu nikdo neremcal do počtu piv. Kámoš Monty několikrát volal, kde jsme, jenže to panička ještě poletovala po bytě a hledala hromadu věcí. Po třetí hodině, jsme za hustého deště konečně nasedli a vyrazili. Cestou jsme nabrali Monťase s páníkama a hurá super víkend. Do kempu jsme dorazili před 18. hodinou a už tam na nás čekalo několik kamarádů. Hned jak nás pustili z auta, letěly jsme všechny očichat. Jelikož se páníčci pustili do vybalování, u čehož my být nemusíme, tak hurá do vody. Ve 20:00 všichni vyrazili na dřevo a následovalo oficiální zahájení. Prostě nuda, tahání klacků a cachtání ve vodě bylo lepší. Po večeři nás páníci nechali odpočívat a sami šli k ohni. Ve 22:00 měli páníci stezku odvahy, což tedy bylo něco pro paničku. Každý sám, musel projít lesem okolo rybníka a zhruba uprostřed cesty si z hýbajícího se pytle vytáhnout odměnu. Chá, to musela být sranda, páníček je nebojsa, zato panička je posera. Nás nechali doma, protože panička říkala, že bude mít co dělat se sebou. Pak nás byli jednou vyvenčit, ale spát přišli až ve 4 ráno! No dovedete si představit, jak se jim ráno chtělo z postele, tedy hlavně páníčkovi. Po snídani byly zahájeny soutěže. Každá jsme udělala tým,  Mollynka s paničkou a Glorinka s páníčkem. Pěkně každý za sebe.  

Siouxe Revenge
Na úkol chodil vždy jeden tým – pán + pes a spočíval v tom, že páníčka unesli zlí indiáni
do lesa a nás drželi, abychom neviděly kam. Když se páníček dostal ze spárů, zapískal nebo zavolal a my jsme ho musely najít. Celé hledání bylo na čas, tak jsme musely čichat, seč nám síly stačily. Já paničku našla za 18 vteřin a Glorinka páníčka za 21 vteřin. Když se všechny týmy vystřídaly, přesunuly se na druhou soutěž.

Bandits Attack
Tahle soutěž byla náročnější pro nás psy. Zlí banditi nám nastražili stezku překážek a my musely proběhnout vytyčenou trasu, aniž bychom si povšimnuly misky s buřtem nebo hozeného balónku. Mně to trošku zkazila panička, protože mi sice prozíravě hodila oblíbený talíř, jenže jak všichni víme, panička neumí házet a tak ho mrskla šikmo a já vybočila z trasy, hurá za talířem. Hned byl bod dole. Zato páníček byl chytřejší a talíř jen držel, takže Glorinka proběhla, aniž by se po misce nebo balónku otočila. A hurá na třetí soutěž.
 

Wild Water
Tenhle úkol byl pro nás perfektní, protože se odehrával ve vodě a slušně jsme se pobavily, když se do vody vrhli i páníčci. Na vodě nás přepadli indiáni a převrátili kajak. Naším úkolem bylo posbírat zbytek našeho majetku, co plaval ve vodě. Úkol jsme musely splnit do dvou minut a páníci mohli pomáhat. To vám byla sranda, když se brodili vodou a někteří tam zahučeli po prsa.

Chase accident
Tak tahle soutěž se nám vůbec nelíbila. V lese nás napadl medvěd a zranil nás. Týmový páníček musel zraněného psa dostat do města k doktorovi. K dispozici dostal stavební kolečko a měl nás jakýmkoli způsobem přepravit do města. Brrr, mně se to tedy vůbec nelíbilo, tak jsem čtyřikrát vyskočila. Ségra na tom byla stejně, tak jí hned na začátku páníček vzal na ramena, kolečko táhl za sebou a bez ztráty bodu prošli celou trasu. To byla sranda!

Po obědě, jsme chvilku oddechly a pokračovaly v další soutěži.

Scout’s Trail
Na trasu, vyznačenou fáborky a dlouhou zhruba
1,5 km, startovaly týmy v 3 minutovém intervalu. Na startu páníci vyfasovali kartičku s tužkou. Mezi jednotlivými fáborky byly ukryté kartičky s nápisem. Každá kartička měla své číslo a podle toho je páníci zapisovali do své karty. Jelikož celá trasa byla na čas, tak jsme my i páníček s Glorkou mastili o sto šest. To bylo něco pro paničku, chuděra sotva popadala dech. Páníček byl v pohodě, holt trénink z fotbalu. Stáhly jsme je o minutku, tak jsme se umístily na krásném třetím místě a páník s Glorčou na čtvrtém.

Zbytek odpoledne bylo volno, páníci seděli u ohně a my si užívaly vody. V podvečer si Monty rozsekl tlapku, tak s ním naše panička a Zuzka vyrazily do Jihlavy na veterinu. Škoda jen, že nebyl domluven veterinář a tak se muselo telefonicky shánět, kdo je ochotný Montyho vzít. Tohle byla vesměs prkotina, ale stát se něco horšího, no nevím. Ostatní páníčci jim museli schovat večeři a hodná Dana jim ji pak ohřála. Škoda, mohly jsme jí zblajznout za ně. Večer nás páníci uložili na pelíšky a šli k ohni povinně vyprávět westernové vtipy. Dostali masky a těmi bodovali, jak se jim vtip líbil nebo naopak. Okolo jedenácté hodiny byl páníček jaksi společensky unaven, tak nás obě vyvenčili a šli na kutě s nami. Před sedmou ranní se udělalo Glorince špatně a začala zvracet, naštěstí jen kusy dřívek a trávu. Panička nás vyvenčila, dala nám najíst a po vydatném buzení páníčka se vydali na snídani. V 10:00 byla vyhlášená poslední soutěž s názvem Zlatá horečka. Mezi chatkami bylo vyznačeno město s bankou. Museli jsme s páníčky hledat zlaté cihly (balónky) po okolí a co nejvíc jich dopravit do banky. Zároveň dávat pozor, aby nás indiáni neokradli o naše zlato, ale na druhou stranu přepadávat ostatní a okrádat je, ovšem jen mimo město. Chi, my jsme trošku podrazily vlastní paničku, jednou jí podrazila nohy Glorinka a podruhé já. Prvně to měla na kolena a podruhé na zadek. No co, nemá se tam plést, když se honíme za zlatem. Ve 12 hodin bylo oficiální ukončení víkendu, a jelikož začalo hustě pršet, hned po obědě páníci zabalili, naložili nás do auta a hurá domů. Celou cestu o nás nevěděli, protože jsme zařezávaly.

Organizátorům chválíme skvěle vymyšlené soutěže a děkujeme za krásný víkend! Snad na podzim ahój ....