Jdi na obsah Jdi na menu
 

Chudenice 12.3.2011

 

FOTKY

Po roce jsme se opět vydali do šumavských krajin s cílem zapálit svíčku na babiččině hrobě a potěšit svou přítomností příbuzné. S rodiči a dědou byl sraz na pumpě směrem na Plzeň. Přijeli půjčeným Opel Insignia a my jsme konečně po zimních měsících vytáhli z garáže našeho ,,nového" plechového miláčka – Stilíka. Cestou nádherně svítilo sluníčko, foukal jemný větřík a naše 03.jpgchuťové buňky se již těšily na nepřekonatelné tetiny čumáky. Mňááááám! V Chudenicích jsme nejdřív zamířili ke hrobu, položili kytky a zapálili svíčky, zavzpomínali … Další kroky vedly k tetě Mařence. Tam nás čekal oběd a konečně ty vymodlené čumáky. Dědečka jsme poslali k dalšímu příbuzenstvu a my se s rodiči vydali na výlet. První zastávku jsme udělali u rozhledny Bolfánek. Rozhledna se nachází na vrchu Svatý Volfgang (někdy se také nazývá Žďár), který dosahuje nadmořské výšky 583 m.n.m. V letech 1722 – 1725 zde nechal František Josef Černín, tehdejší majitel panství, vystavět velký barokní kostel. Roku 1810 byla stavba zbourána z důvodu chátrání. Rok 1845 znamenal pro rozhlednu opětovné vystavení do výšky 45 m se 138 schody. Říká se, že inspirací byla Černá věž v Klatovech. K tomuto místu se také váže pověst, že v momentě, kdy se do škvíry mezi dvěma skalami vejde těhotná žena a ve škvíře se otočí, nastane konec světa. Zatím tomu nic nenasvědčuje, neboť mezera je široká asi 10 cm! Odtud jsme pokračovali do Americké zahrady, založené roku 1828 hrabětem Eugenem Černínem. Původně sloužila jako školka okrasných dřevin. Roku 1844 dostala název Americká zahrada, protože v prvních letech po založení měly převahu dřeviny pocházející ze Severní Ameriky. Nato jí AOPK Plzeň s rodem Černínů přeměnilo v arboretum - trvalou sbírku okrasných dřevin. Výměra zahrady je 1,89 ha a leží ve výšce 19.jpg505 - 521 m.n.m. Roku 1969 byla Ministerstvem kultury vyhlášena jako chráněné území. Důvodem vyhlášení je dendrologické arboretum s více než 200 druhy dřevin především severoamerického, evropského a asijského původu. Zahrada je zárověň národní přírodní památkou. Odtud jsme seběhli ke Kvapilovým jezírkům, které byly inspirací Jaroslavu Kvapilovi pro libreto Rusalky. I když jsou nově vyčištěná, lekníny na nich již nenajdete. Poslední zastávku jsme udělali u Zámku Lázeň. Ten nechal postavit Jan Rudolf Černín z Chudenic na konci 18. století. Jedná se o empírový zámek, který až do roku 1945 patřil rodu Černínů. Po druhé světové válce připadl společnosti Plzeňský prazdroj a.s. a ta ho vlastní dodnes. Bohužel o zámek nemá zájem a nechává ho chátrat. Po nádherném výletu jsme se vrátili k tetě Mařence a širokém u příbuzenstvu. V počtu 14 rodinných příslušníků a 7 psů, jsme jako každý rok, seděli do pozdních nočních hodin. Jedlo se, pilo se a povídalo, za vlast padlo několik čumáků, utopenců, litr slivovičky, půl litru meruňkovice. Psí holky byly tak utahané z výletů a nových zážitků, že celý večer prochrupaly a cestou domů jsme o nich ani nevěděli. Děkujeme moc za pohoštění a pozvání v létě na čuníka!