Jdi na obsah Jdi na menu
 

Epilepsie

14. 3. 2008


E
pilepsie je mezi chovatelskou veřejností označován stav, kdy zvíře prodělá záchvat doprovázený křečovitými stavy různé intenzity. Je potřeba zdůraznit, že zdaleka ne všechny tyto záchvaty jsou způsobené epilepsií v pravém slova smyslu, a proto je lépe je označovat jako tzv.epileptiformní (epilepsii podobné) stavy. V zásadě můžeme uplatnit dělení do tří skupin podle původu vzniku:

 
Idiopatická epilepsie

Je epilepsií v pravém slova smyslu, kdy záchvaty jsou způsobené nám neznámou příčinou a vycházejí z centrální nervové soustavy (mozku)

 


Získaná epilepsie

Jedná se o epilepsii, která je způsobena konkrétní příčinou, jako jsou např.nádory mozku, úrazy hlavy, cévně - mozkové příhody atd.

 

 
Epileptiformní záchvaty

Jsou stavy, které nemají svůj původ primárně v mozku, ale jsou způsobené metabolickými, případně toxickými vlivy, které vznikají např. při poruchách jater, ledvin atd.

V řadě případů je velmi složité i pro veterinárního lékaře vyslovit diagnozu epilepsie. Vlastní projev totiž může být omezen na velice nepatrné a nenápadné příznaky, jako je chvilkový nevidomý výraz, lehké záškuby končetin či jiných částí těla atd. Soustředím se proto na "klasickou" formu epilepsie, která probíhá zhruba ve čtyřech stádiích.

V prvním stadiu, které nastupuje řádově několik hodin až dní před vlastním záchvatem, můžeme vypozorovat změny v chování jako je vystrašenost, zalézání na skrytá místa, ztráta poslušnosti atd.Tato fáze nemusí být vůbec zřetelná a většinou ujde naší pozornosti.

Druhé stadium navazuje většinou plynule na první a je charkterizováno prohloubením příznaků popsaných v první fázi.

 Ve třetím stadiu vzniká vlastní záchvat, který může být různé intenzity od jemných záškubů těla nebo jeho jednotlivých částí až po těžký záchvat doprovázený ztrátou vědomí, intenzivním sliněním, samovolným pomočením a pokálením atd. Tento stav může trvat různě dlouhou dobu (většinou se jedná o sekundy až minuty, v ojedinělých případech to mohou být i hodiny).
 

Čtvrté stadium nastupuje bezprostředně po vlastím záchvatu a je doprovázeno většinou určitou zmateností, vystrašeností atd. Projevy jsou opět velmi individuální a jejich intezita závisí na celé řadě dalších okolností. Toto stadium trvá řádově hodiny až dny.

Poté následuje období, kdy se zvíře chová naprosto normálně. Toto období může být různě dlouhé (dny až měsíce).


Jak psa ošetřit při záchvatu


Především je třeba psa uložit pohodlně na rovnou podložku a odstranit z okolí všechny předměty o něž by se při křečích mohl poranit. Epileptické záchvaty psů netrvají zpravidla dlouho, od 30 sekund do 5 minut. Pes nereaguje na zavolání ani na dotek a mívá nepřítomný výraz. Z tlamy často vytékají sliny. Po skončení záchvatu je pes zmatený, je třeba ho nechat odpočinout. Co nejrychleji je nutné navštívit lékaře.

V každém případě, pokud váš pes trpí výše zmíněnými symptomy, je nezbytně nutné navštívit veterinárního lékaře, který, pokud je to možné, stanoví co nejpřesnější diagnózu a následnou adekvátní terapii. Úspěch případné léčby je velmi závislý na vyvolávající příčině, proto stavy vyvolané například nádory mozku budou mít prognozu velice špatnou, naproti tomu celá řada metabolických poruch je řešitelná velice efektivně.

Pravidla léčby a váš závazek

Jestli se váš pes začal léčit na epilepsii, tady je několik základných pravidel, které by jste měli dodržovat:

 

1. Léky podávat pravidelně

Je důležité aby se léky podávaly pravidelně každý den a ve stejnou dobu. Jestli se váš pes už delší dobu léčí, stal se již závislým na určité hladině léku v krvi. Aby nedocházelo k záchvatům, tato hladina musí být stálá. Jestli (jednu) dávku léku vynecháte, hladina v krvi klesne a to může zapříčinit vyvolaní záchvatu Když se začne s léčbou, obvykle se s ní musí pokračovat až do konce života psího pacienta. V případě že váš veterinář vás z nějakého důvodu požádá, aby jste dávku léku snížili, snížení musí být provedeno pozvolna a postupně.

 

2. Bez předchozí porady s veterinářem nikdy nic neměnit

Nikdy neměnit dávku léku, nebo léčbu přerušit bez předchozí konzultace s vašim veterinárním lékařem. Zvýšení dávky bez pečlivého sledování může vyvolat těžké vedlejší účinky a její snížení může vyvolat záchvat. Jiné, současně užívané léky mohou účinek léků proti epilepsii ovlivnit (a naopak antikonvulzivní léky mohou ovlivňovat účinek léků jiných), proto jestli chcete z nějakého důvodu současně použít i jiný lék, nejdřív se poraďte s vašim veterinárním lékařem.

 

3. Pište si deník

Každý epileptik je svým způsobem individuální a proto veškeré léčebné plány jsou vždy vypracovány a určeny pouze pro něj – jsou založeny na síle a frekvenci záchvatů a na jejich reakci na léky. Zapisujte do denníku všechny události v životě vašeho miláčka, datum a dobu záchvatů a dobu podání léku. Při každé návštěvě vašeho veterináře vezměte tyto záznamy s sebou, aby věděl jak se pacientovi od jeho poslední kontroly dařilo. Jestli se počet záchvatů např. zvýšil bude nutné přehodnotit léčbu a eventuálně změnit léky.

 

Je velmi nepravděpodobné aby se epileptický pes vyléčil. U většiny psů se asi stále budou objevovat nějaké záchvaty. Pečlivou léčbou lze ale frekvenci záchvatů snížit natolik, že váš pes bude schopen vést šťastný, spokojený a zdravý život a nemusí žít v obavě kdy ho postihne záchvat a může mít radost z každého dne a pokud dobré dny převáží ty špatné, můžete se radovat s ním.

 
Velmi důležité je také vědět, že zvířata trpící epilepsií by neměla být zařazována do plemenitby, protože například u labradorského a zlatého retrievera byla prokázána genetická fixace a je zde tudíž riziko přenosu tohoto velmi nepříjemného onemocnění na potomstvo.