Jdi na obsah Jdi na menu
 

Albertovy skály 2.května 2010

10. 5. 2010

FOTKY

Nedělní den 2. května 2010, jsme opět strávili mezi psíky. Dostali jsme milou pozvánku na oslavu prvních Dastíkových narozenin a rádi jsme ji přijali. Tentokrát bych však procházku nenazvala procházkou, nýbrž túrou. Typ stezky: pro náročnější pěší. Náročnost: středně těžký terén, exponovaná místa zpřístupněna řetězy. Celá akce proběhla poblíž města Sedlčany v Národní přírodní rezervaci Albertovy skály. Rezervace vznikla v roce 1933, zaujímá rozlohu 64,29 ha a je v nadmořské výšce 270 - 477 m. ObrazekSraz byl v 11 hodin ve vesnici jménem Křepenice a odtud se celá naše parta, ve složení: oslavenec Dasty s pánečkem Pavlem, Molly a Glorie s páníčky Ájou a Járou, Jessy s paničkou Zuzkou a Olli s pánečkem Petrem, vydala k místům zvaným Drbákov - Albertovy skály. Hned na začátku túry nás čekalo překvapení v podobě nádherných koní. Některým jedincům z naší sestavy se velcí kamarádi moc nelíbili, ovšem například takový oslavenec Dastík, byl natolik nadšen, že vesele poskakoval okolo a chtěl si hrát. Cestou nás čekalo přibližně 8 vyhlídek a jedna z prvních se nazývala Bartůňkova. Naskytl se nám nádherný pohled do krajiny a na řeku Vltavu. Dále se pokračovalo k Albertově vyhlídce, Hluboké a tak dále. Přiznám se, že ke konci jsem je už ani nepočítala, natož abych zkoumala jak se jmenují. V dalObrazekší části naší túry se nám jako vždy zadařilo a Mollynka si neodpustila několik koupelí ve "voňavých" loužích. Naštěstí jsme zamířili až do kempu v Častoboři, kudy protéká řeka Vltava a tak si chlupáči mohli dosyta zaplavat a relativně se očistit. Poslední část byla opravdu hodně náročná - sestupy a následné výstupy podél skal nám pokropil jarní deštík a tak jsme byli rádi, když jsme se po několika kilometrech v tomto terénu, dostali na pevnější půdu. Na konci túry jsme se napojili na cestu kolem koní a kde jsme, hlavně my ženské, chtěly vycvaknout nějakou pěknou fotečku. Oslavenec Dastík si zahrával a jeden z koníků vzal jeho výzvu na honěnou, vážně. Naštěstí má Dastík rychlejší nohy a tak se z pánečka nestal sirotek. Celou akci s našlapanými 12ti kilometry a 435m stoupání, jsme zakončili v hospůdce v Chlumu, kde nás nakonec překvapili i nějakým tím teplým jídlem. Oslavenci a jeho pánečkovi děkujeme a těšíme se na další procházko - túru! Ještě jednou - VŠE NEJLEPŠÍ DASTÍKU!